Večery

Sobotní turnaj: finále pod nejnižší lampou

V sobotu jsme hráli Texas Hold'em pro tři stoly a skončilo to finále, které se nikomu nechtělo ukončit. Takhle to vypadalo ze strany, odkud se turnaj řídí.

Tři stoly, jeden zvonek

Přihlásilo se dvacet tři hráčů, takže tři stoly byly skoro plné. Losování míst proběhlo z balíčku karet, jak je u nás zvykem, a Patrik v šest hodin zazvonil na pultu. Během prvních dvou úrovní se v sále nemluvilo, jen se tiše přesouvaly žetony. Já jsem chodila mezi stoly s tužkou a zapisovala pořadí vypadnutí.

Po třetí úrovni byla přestávka. Hosté se rozešli do chodby na čaj a oplatky a v sále zůstal jen krupiér a já. Když se vrátili, stoly se spojily ve dva a hrálo se dál. Spojení stolů proběhlo tak hladce, že si ho většina ani nevšimla, což je přesně to, co od něj chci.

Krupiér rozdává karty u zeleného herního stolu

Jak turnaj skončil

Finále

Finále se hrálo u jednoho stolu pod nejnižší lampou a trvalo skoro dvě hodiny. Obsluha ztichla, z jídelny přišlo několik hostů a postavili se k zdi. Poslední rozdání vyhrála Kristýna, která k nám chodí třetím rokem a o titulu mistryně večera nikdy nemluvila.

Jméno na tabuli

Její jméno jsem napsala na tabuli mistrů v chodbě, hned pod jméno loňského vítěze. Pohár stojí týden na polici u pultu a pak se vrací. Nikdo nic nedostal, nikdo nic neztratil. Kristýna si dala čaj, oplatku a odešla domů se stejným úsměvem, s jakým přišla.

Co jsme se naučili

Příště zkrátíme přestávku o pět minut, protože se protáhla. Patrik navrhl, že by mohl zvonek ohlašovat tišeji, aby neplašil hráče u vedlejšího stolu. Přidáme na tabuli v chodbě kartičku s pravidly turnaje, ať se hosté nemusí ptát.

Co říkal Patrik

Patrik po turnaji řekl jedinou věc: že se nikomu nezachvěla ruka, když rozdával. Tvrdí, že to je znamení klidného večera. Když se ruka zachvěje, vidí hráči v očích krupiéra nervozitu a ta se přenáší. Tentokrát se nepřeneslo nic, ani ke stolu, ani do jídelny.

Příští turnaj

Další turnaj bude ve čtvrtek, kdy jsou stoly klidnější a nováčci se mohou učit. Zápis je jako vždy v knize večera nebo telefonem. Kdo se chce zapsat, ať neodkládá, místa se zaplňují rychle, ačkoli o ceny se u nás nehraje.

Pokud chceš vidět finále příště, přijď v sobotu kolem deváté a stoupni si k lavici u zdi. O ticho tě prosit nemusím, to se dostaví samo. Stačí přijít včas, protože finále nikdo nezdržuje a nikdo ho neurychluje.