Turnaje

Přihlas se na turnaj a hraj do finále

Jak vypadá turnaj v sále Tiché kolonády od přihlášky po jméno na tabuli: deset kroků, deset pravidel a pět odpovědí na otázky, které slýchám nejčastěji.

Postup

Dvanáct kroků turnajového večera

  1. Přihláška

    Zapiš se do knihy večera u zvonku, nebo napiš či zavolej do poledne v den turnaje. Denisa zapíše tvoje jméno ručně a přečte seznam nahlas, abys měl jistotu, že je správně. Přihlášky se zavírají v půl sedmé.

  2. Příchod a doklad

    Na turnaj přijď aspoň půl hodiny před začátkem. U zvonku ukážeš doklad s datem narození, kabát necháš na věšáku a pokračuješ chodbou do sálu. Denisa ti řekne, u kterého stolu budeš začínat.

  3. Losování míst

    Místa se losují z balíčku karet. Každý hráč si vytáhne jednu kartu a podle ní dostane stůl i číslo místa. Losování dohlíží Ema, která také zapíše, kdo kam patří, aby se později dalo dohledat, kdo koho vyřadil.

  4. Žetony pro všechny

    Každý dostane stejný počet žetonů bez hodnoty. Slouží jen k tomu, aby bylo vidět, kdo kolik drží; nedají se koupit, vyměnit ani odnést domů a po turnaji zůstávají na stole.

  5. Přivítání

    Ema přivítá hráče krátce a zeptá se, kdo hraje poprvé. Takoví dostanou na stůl malý lístek s jedničkou, aby krupiér věděl, komu má vysvětlovat pomaleji. Lístek nikdo nevidí kromě krupiéra; není to cejch, ale pomůcka.

  6. Výklad pravidel

    Patrik před prvním rozdáním přečte pravidla: délku úrovní, přestávky, způsob rozhodování sporů a co dělat, když ti žetony dojdou. Kdo něčemu nerozumí, zeptá se; kdo se nezeptá, najde pravidla vytištěná na kartičce u svého místa.

  7. Úrovně a zvonek

    Hraje se po úrovních po pětadvaceti minutách. Nová úroveň začíná zazvoněním zvonku na pultu a krupiér ji oznámí nahlas. Dokud zvonek nezazvoní, hra běží; po zazvonění se rozdání dohraje a teprve potom se změní tempo.

  8. Přestávka

    Po třetí a po šesté úrovni je patnáctiminutová přestávka. V chodbě stojí čaj, oplatky a káva, v jídelně se dá odpočinout. Hráči se vracejí ke svým stolům, jakmile zazvoní zvonek, a nikdo nikoho nehoní.

  9. Spojování stolů

    Když ubývá hráčů, tři stoly se spojí ve dva a ty v jeden. Patrik to oznamuje s pětiminutovým předstihem, aby si každý mohl srovnat žetony. Nové místo se losuje znovu, aby žádný hráč neseděl vedle stejného souseda dvakrát.

  10. Finálový stůl

    Posledních osm hráčů sedí u jednoho stolu pod nejnižší lampou. Ostatní hosté se přijdou podívat, obsluha ztichne a v sále se nemluví. Finále trvá tak dlouho, jak je potřeba, a končí, když zůstane jediný hráč.

  11. Zapsání výsledků

    Během hry zapisuji pořadí vypadnutí do sešitu, abychom mohli na konci vyhlásit i druhé a třetí místo. Nikdo za ně nic nedostane, ale zapíšou se do knihy večera vedle jména vítěze. Zápis dělám tužkou, aby se dal opravit.

  12. Titul a rozloučení

    Vítěz nedostane nic, co by se dalo prodat nebo schovat do kapsy. Dostane titul mistra večera a jeho jméno napíše Ema na tabuli mistrů v chodbě. Pohár stojí týden na polici u pultu a pak se vrací na své místo; domů ho nikdo neodnáší.

Pro hráče

Dvanáct pravidel turnaje

  1. Turnaj se hraje na žetony bez hodnoty a nikdo za účast nic neplatí, nic nevkládá a nic nezíská; jedinou odměnou je jméno na tabuli.
  2. Po zavření seznamu v půl sedmé se do turnaje nelze přihlásit; zpožděný příchod se bere jako omluvená neúčast.
  3. Kdo vypadne, může zůstat jako divák na lavici u zdi, ale nesmí radit hráčům, které by tím ovlivnil.
  4. Telefony se během hry vypínají nebo ztlumí; kdo čeká důležitý hovor, vyjde do chodby a vrátí se, až bude hotov.
  5. Rozhodnutí krupiéra je konečné; pokud s ním hráč nesouhlasí, požádá o slovo vedoucí sálu a ta rozhodne po vyslechnutí obou stran.
  6. Dohody mezi hráči o výsledku, o dělení žetonů nebo o společném postupu jsou zakázané a vedou k vyřazení všech zúčastněných.
  7. Žetony se v průběhu turnaje nemění ani nepředávají; kdo jich má málo, hraje s tím, co má, a nikdo mu nic nepřidá.
  8. Přestávky jsou závazné; kdo se po zazvonění nevrátí, jeho hra se pozastaví a on může pokračovat až od dalšího rozdání.
  9. Rozdání nikdo nekomentuje, dokud neskončí; po skončení se o něm může mluvit, pokud si to protistrana přeje.
  10. Vítěz neobdrží nic mimo titul a jméno na tabuli; domů neodnáší ani pohár, který zůstává v domě.
  11. Hráč, který odchází od stolu na delší dobu, nechá krupiérovi znamení a žetony nesmí nikomu půjčit ani svěřit.
  12. Po skončení turnaje se výsledky nikam neposílají ani nezveřejňují; platí jen tabule mistrů v chodbě a kniha večera.

Před turnajem

Pět otázek, které slýchám nejčastěji

Musím umět hrát poker, abych se mohl přihlásit?

Ne, ale základní pravidla Texas Hold'em jsou dobré znát. Patrik před turnajem vysvětlí postup a první úroveň je pomalejší. Kdo nikdy nehrál, ať přijde na čtvrteční turnaj, který je klidnější než sobotní. Kdo má pochybnost, ať se mě zeptá u zvonku: raději to vysvětlím dvakrát než jednou málo.

Kolik hráčů se vejde do jednoho turnaje?

Nejvýš dvacet sedm, tedy tři plné stoly po devíti hráčích. Obvykle se hraje s patnácti až dvaceti. Když se přihlásí víc lidí, vytvoří se pořadí náhradníků, kteří nastoupí, pokud někdo vypadne.

Jak dlouho turnaj trvá?

Čtvrteční tři až čtyři hodiny, sobotní čtyři až pět. Přesnou délku nikdo nezná předem, protože záleží na tom, kdy kdo vypadne. Kuchyně je v jídelně otevřená celou dobu, takže vyřazení hráči se mohou najíst. Pokud budeš chtít odejít dřív, stačí to říct krupiérovi a žetony ti na stole počkají.

Dostane vítěz nějakou cenu?

Dostane titul mistra večera a jeho jméno se zapíše na tabuli mistrů v chodbě. Pohár stojí týden na polici u pultu a potom se vrací. Žádná peněžní odměna, žádný poukaz ani výhoda s tím spojená není.

Smím se při turnaji dívat, i když nehraju?

Smíš, lavice u zdi je na to určená. Prosíme jen o ticho a o to, aby sis nestoupal za záda hráčům. Finále sleduje většina domu, protože je to jediná chvíle, kdy se obsluha opravdu zastaví. Lavice u zdi je jen jedna, takže přijď včas, pokud chceš sedět.